Minerální prameny

Mariánské Lázně jsou ve mnoha směrech jedinečným místem na Zemi. Chlubí se bohatstvím prírodních léčivých zdrojů, hlavně minerálních pramenů, nádhernou zelení, specifickým podhorským klimatem. V okolí Mariánských Lázní vyvěrá přes sto minerálních pramenů, ve městě jich najdeme kolem čtyřiceti. Zachyceno a využíváno je 53 z nich. Vývěr tak rozdílných pramenů v těsné blízkosti na malém území je balneologickou raritou nejenom v Čechách ale i v celé Evrope. Lesy a parky Mariánskolázeňska vzkvétají díky této živé vodě vyvěrající z lůna Matky Země. Vzduch je prosycen blahodarnými záporně nabitými ionty, což je dáno jednak minerálními prameny, fontánkamy a množstvím srážek. Rozumným využitím přírodních pokladů v klidu hor vzkvétá lidské zdraví. Svědčí o tom dvěstěletá tradice lázeňství postavená na léčivé síle pramenů. Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého západočeského lázeňského trojúhelníku. První lázeňská sezóna začala v Mariánských Lázních až na počátku 19. století. Na místě, kde dnes stojí kolonády, sanatoria a hotely bývalo ještě před 250 lety neobývané údolí plné močálů a bažin. V nich se na povrch draly léčivé minerální prameny a bez užitku odtékaly hlubokými lesy. Jejich léčivé účinky byly známy mnichům tepelského kláštera, kteří nechali provést chemickou analýzu jednotlivých pramenů, vyčistili je a zprovoznili přístupové cesty. Jednotlivé minerální prameny se začaly jímat a užívat k pitné kúře a k minerálním koupelím. Roku 1818 bylo místo prohlášeno veřejným lázeňským městem, začali přijíždět první návštěvníci a sláva lázní se začala šířit do celého světa. K léčebným procedurám jsou používány kromě minerálních vod i jiné přírodní léčivé zdroje – peloidy - rašelina a slatina a přírodní léčivý plyn – Mariin plyn.

Rudolfův pramen

Rudolfův pramen vyvěral v lukách v Úšovicích jako Luční. Majitel louky, úšovický sedlák odmítal klášteru prodat pozemek i za násobek ceny, aniž by sám s pramenem něco dělal. Klášter nakonec koupil sousední pozemek a vrtem pramen stáhl. V roce 1902 byl Rudolfův pramen nově zachycen a připojena k němu řada menších pramenů z okolí. Nazván byl dobově podle korunního prince a čekatele na trůn po Františku Josefu I. – Rudolfa.

Rudolfka založila pověst Mariánských Lázní jako lázeňského místa pro léčení chorob vývodních cest močových. Vody Rudolfova pramene se užívá k pití jednak přímo na místě v krásném dřevěném pavilónku, jednak je pro odběr přiveden do kolonády Rudolfova a Karolinina pramene a pavilonu Křížového pramene. Vody z pramene Rudolf „starý“ se užívá k pitné léčbě a k plnění do lahví , pramenů Rudolf I a II na koupání.

Podle balneologické klasifikace se jedná o přírodní, slabě mineralizovanou železnatou kyselku hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studenou, hypotonickou. Pro svůj diuretický efekt se užívá u chorob ledvin a močových cest. Pramen se vyznačuje vysokým obsahem vápníku (poměr vápníku a hořčíku je 5:4) a proto je pitná kúra vhodnou doplňkovou terapií při léčbě osteoporózy a pro svůj protizánětový účinek se užívá při zánětech cest močových

Rudolfův pramen patří mezi vody s nejvyšším známým obsahem vápníku / 276,7 mg/l /, který je nesmírně důležitý pro zdravý vývoj dětského organizmu i pro dospělé osoby. Optimální denní příjem vápníku pro lidský organismus se pohybuje kolem 800 mg. Jeden litr této léčivé minerální vody může pokrýt asi 30 % denního potřebného množství vápníku. Lidské tělo potřebuje tento prvek zejména pro výstavbu a obnovu kostní tkáně a zubů, ale i k udržení krevní srážlivosti, k vedení nervových vzruchů, ke svalové činnosti. Proto je Rudolfův pramen vhodný u potíží, které vyvolává osteoporóza a u některých nervových a svalových potíží.

Neméně důležitou složkou této léčivé vody je hořčík. Tento prvek zvyšuje rozpustnost oxalátů / šťavelanů / v moči a blokuje tak tvorbu oxalátových kaménků, které jsou u pacientů velmi časté. Hořčík působí příznivě v prevenci srdečních a cévních chorob a u koronární sklerózy.

Obsah železa v prameni je cenným zdrojem tohoto prvku při doléčování nemocných po operacích a k podpoře léčby chudokrevnosti. Železo je v minerální vodě přítomno v dvojmocné formě, kterou tělo využívá lépe než železo z preparátů.

Vysoký obsah oxidu uhličitého zlepšuje chuť minerální vody a příznivým vlivem na uhličitanovou rovnováhu udržuje vápník i hořčík v dobré rozpustné formě. Obě složky se nacházejí v relativně jednoduché anorganické formě, a proto se v organizmu snadněji zadržují než např. z potravy.

Rudolfův pramen je poměrně chudý na sodík. Nejsou proto výhrady k jejímu užívání i ve větších množstvích u kardiaků a hypertoniků. Rudolfův pramen nemá projímavé účinky, významný je však jeho účinek močopudný, který vede k vyplavování drobných kaménků, písku, bakterií a produktů zánětu. To také napomáhá rehabilitaci operovaných úseků močových cest.

Karolinin pramen

Karolinin pramen byl v roku 1870 pojmenován na počest manželky císaře Františka I. pramenem Karoliny Augusty, do té doby nosil jméno Nový.
Vody Karolinina pramene se až do začátku našeho století používalo pro pitnou léčbu přímo u vývěru, od doby zřízení Nových lázní pak spolu s Ambrožkou ke koupelím. Kolonáda nad pramenem zastřešená kopulí se sedmi korintskími sloupy slouží od roku 1869. Když sem byl v roce 1912 přiveden ještě druhý úšovický pramen - Rudolfův pramen, vznikla pro lázeňské hosty výhodná nabídka dvou minerálních pramenů na jednom místě - jakýsi předchůdce budoucí pitné haly. Dnes Karolinku můžete najít také v hale Křížového pramene s nabídkou tří pramenů.

Karolinin pramen je chemicky přírodní slabě mineralizovaná ydrogenuhličitano-hořečnato-sodno-železnatá kyselka. Pro svůj vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) se pramen užívá při urologických onemocněních, při léčení ledvinových kamenů, protože hořčík působí proti tvorbě těchto konkrementů. Vápnik a hořčík se považují za prvky s protizánětlivými účinky.

Karolinin pramen je velmi oblíben jako osvěžující, hlavně v letním období.

Křížový pramen

Nejslavnější pramen – Křížový –se původně nazýval Slaný, stejně se tehdy říkalo i Ferdinandovu prameni. Samotný Křížový pramen byl znám od nepaměti okolními vesničany a nazýván "Slaný" podle slané chuti. Vyvěral z dutého pařezu. Chodívali k němu nemocní se zažívacími potížemi, hlavně zácpou.

Když v roce 1749 postavil tepelský lékárník Damián Schulz vysoký kříž z tesaných trámů v blízkosti Slaného pramene a vývěr obroubil kamennými kvádry, začalo se prameni říkatKřížový. Dnes vyvěrá v pavilonu Křížového pramene. V jeho okolí byla v roce 1808 zahájena první lázeňská sezona Mariánských Lázní. Dodnes zůstává sloupová hala Křížového pramene v této podobě jako dominanta Mariánských Lázní a oblíbený emblém města.

Tady začala historie pramene. V roce 1840 je jméno značkou světoznámé vyhledávané léčivé vody, která se tehdy rozvážela do špitálů mnoha evropských měst od Petrohradu až po Londýn.

Pramene se tehdy užívalo k pití i ke koupelím.

Křížový pramen je silně mineralizovaná chemicky hydrouhličitano-sodno-sírano-železnatá kyselka. Dříve se takovým kyselkám říkalo prostě „glauberské“ nebo „salinické“. Přítomnost síranů ve vodě vyvolává projímavý účinek (při požití 3/4 litru za den). Ve formě síranů se vylučují škodlivé látky z těla, sírany ovlivňují bakteriální flóru ve střevě i moči, ovlivňují pH moče a její složení. Zajímavá je rozdílnost účinku v závislosti na teplote Křížového pramene, teplý se doporučuje u průjmů, studený proti zácpě. Také vnější aplikace - mytí obličeje je vhodné u akné.

Voda pramene ovlivňuje žaludeční a žlučovou sekreci. Pro svůj terapeutický účinek se dnes užívá především u onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), předepisuje u chronických chorob žlučníku, zánětu žlučníku, po proběhlých zánětech jater a pod. Je užívaná i u nemocí látkové výměny jako jsou obezita, dna, diabetes mellitus a u alergických onemocnění.

Ferdinandův pramen

Ferdinandův pramen je chemicky hydrouhličitano-sodno-sírano-železnatá kyselka. Má sedm vývěrů, pro pitnou léčbu je dostupný pramen Ferdinand I. Ferdinandovy prameny tvořily původně jediný pramen, nazývaný Slaný nebo Úšovický. Později byl i pramen pojmenován podle krále Ferdinanda, který se o něm poprvé zmiňuje v dochovaném spise z roku 1528, když ho dal prozkoumat s cílem získat kuchyňskou sůl. Je vůbec prvním pramenem, který na sebe upoutal pozornost v tehdy neosídlené, pusté krajině pohraničních lesů. Od XVI.stol. bylo ho několikrát použito k výrobě soli – ovšem se záporným výsledkem, neboť nešlo o sůl kuchyňskou, nýbrž o sůl projímavou.
Chemickou analýzou se našla ve vodě jako hlavní složka Galuberova sůl, také jód, lithium a stroncium. Nad pramenem dal opat Reitenberger roku 1826 – 27 zbudovat klasicistní kolonádu místo staré dřevěné boudy. Tato kolonáda je podnes krásnou architektonickou památkou jemně zapadající do prostředí lázeňských parků.

Pramen Ferdinand VI, který se lišil od ostatních velmi nízkou koncentrací pevných součástí a hlavně železa, dává ideální stolní minerální vodu vzhledem k velkému obsahu absorbovaného CO2. Plní se výhradně do lahví pod názvem „Excelsior“. Ferdinandova pramene I se plně využívá pro pitné kury, z ostatních Ferdinandových pramenů, kromě zmíněného pramene VI (Excelsior), se čerpají vody k přípravě uhličitých koupelí.

Svým složením odpovídá Ferdinandův pramen Křížovému pramenu, je však o něco více mineralizován. Má výrazně slanou chuť a je mírně projímavý. Účinky a indikační oblast se shoduje s Křížovým pramenem.

Ambrožův pramen

Ambrožův pramen byl nazván podle osvíceného opata Jeronyma Ambrože, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným. Je nazýván také pramenem Lásky. Svým vysokým obsahem železa léčil již kdysi chudokrevnost, zbarvoval tváře do růžova.

Tvoří jej tři vývěry podobného chemického složení. Jedná se o slabě mineralizované železnaté kyselky, dodnes využívané pro vysoký obsah železa u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při močových kamenech. Železo je potřebné ke stavbě hemoglobinu. Mnoho nemocných po operacích, s gynekologickými potížemi, a také s pokročilými afekcemi ledvin a močových cest je výrazně anemických a železo z Ambrožky se zužitkováva lépe než železo z preparátů. S úspěchem pijí Ambrožku i nemocní po transplantaci ledvin. Obsahuje také nejméně natria, proto se ho nemusí obávat i hypertonici a kardiaci.

Vody se používá jednak k pití, jednak k přípravě uhličitých koupelí.

Lesní pramen

Lesní pramen se nachází na okraji města v malebném zákoutí Lesního parku. Po vzniku lázní se mu říkalo Větrový nebo Aeolský, protože působil mírné nadýmání. Je představitelem alkalicko-salinicko-muriatických kyselek. Svým obsahem železa a CO2 se navíc řadí mezi železnaté kyselky.

Pramene se užívá k pitným kurám a ke kloktání přímo o vývěru ale také k inhalacím a po ohřevu k minerálním koupelím.

Jeho blahodarný vliv se využívá u onemocnění dýchacích cest ( chronická bronchitida, asthma bronchiale, alergická rýma) , u nemocí gastrointestiálního traktu. Je též vhodný k léčbě některých urologických chorob, např. močových kamenů z kyseliny močové.

Místní i stálí pacienti si pochvalují výbornou kávu připravenou z vody Lesního pramene.


Mariin pramen

Mariin pramen je netradiční pramen, jelikož je to jedinečný přírodní plyn, oxid uhličitý, který vyvěrá v blízkosti Centrálních lázní. Je to ve skutečnosti mocný vývěr plynu (99,7% CO2), který se druhotně rozpouští v povrchové vodě. Pro charakteristický zápach po stopách sirovodíku se mu říkalo Smradlavý. Název Mariina pramene pochází od zde kdysi visícího mariánského obrazu. Má důležité místo v historii města, jelikož dal tomuto městu svoje jméno.

Mariin pramen je pro Mariánské Lázně význačný tím, že se ho používalo jako prvního pramene k zevní balneaci ještě před založením lázní. Dnes se užívá k přípravě suchých plynových koupelí a podkožní aplikaci k tzv. plynovým injekcím.

Pramen Alexandra

dostal jméno podle ruské velkokněžny Alexandry. Nad pramenem byl postaven krásný altán a nyní je využíván také k minerálním koupelím.

Pramen má vysoký obsah sodíku a sulfátů a používá se mimo jiné při nemocech trávicí soustavy a chudokrevnosti. Původně se mu díky podobnosti s Křížovým pramenem říkalo „Mírný Křížový“ nebo „Jemný Křížový“.

Je předepisován u citlivějších pacientů se sklonem k průjmovým stolicím, u kterých silnější Křížový a Ferdinandův pramen není dobře tolerován. Hlavní indikací jsou nemoci jater, žlučníku, slinivky břišní a střeva.

Nachází se na začátku parku pod hotelem Cristal

Antoníčkův pramen

v úšovickém pavilónu dlouhou dobu vytékal anonymně. Své jméno dostal až později. V roce 1790 byl postaven kostel sv. Antonína z Padovy v Úšovicích a jeho jméno se přeneslo na pramen, který sem byl doveden za první republiky z výše položeného lesa.

Jde o slabě mineralizovanou železnatou kyselku, je využívaný jako velmi chutná stolní voda.

Pramen Nová Marie se stáčí jako stolní voda Aqua Maria.

Mariánské lázně jsou lákadlem pro lidi z celého světa již dvě staletí a mnozí říkají, že kouzlu tohoto místa podlehli napoprvé a stane se pro ně celoživotní láskou. A tak se sem mnoho lidí opakovaně vrací a vychutnávají si atmosféru a blahodárný vliv Mariánských klenotů.

PARKHOTEL GOLFv Mariánských Lázníchhodnocení