Mariánskolázeňské prameny tvoří více než 40 studených, většinou silně mineralizovaných kyselek, s velkou chemickou a hydrologickou pestrostí. Těsná blízkost vývěrů s velmi rozdílným minerálním složením je balneologickou i geologickou raritou.
Nejvýznamnější prameny jsou soustředěny do hlavního promenádního prostoru s unikátní litinovou kolonádou z roku 1889. Přímo na místě, v impozantním empírovém pavilonu z roku 1818 vyvěrá vysoce koncentrovaná kyselka Křížový pramen. Z Úšovic jsou sem přivedeny prameny Ferdinandův a Rudolfův. Ve dvoraně je umístěna busta zakladatele lázní Dr. J. J. Nehra. Promenádu uzavírá klasicistní pavilon Karolinina pramene, železnaté značně proplyněné kyselky, pojmenované na počest manželky císaře Františka I.
Proslulým pramenem je Ferdinand, jedna z prvních historicky doložených místních minerálek. Dnes ji zastřešuje empírová kolonáda čistých klasických forem. Ferdinandův pramen je využíván ke stáčení pod známou obchodní značkou Excelsior jako přírodní minerální voda vynikající kvality. Pro lékařské účely se stáčí i nedaleká, vysoce železnatá kyselka Rudolfův pramen.
Historie pramenůVěhlas Mariánských Lázní je založen na bohatství přírodních léčivých zdrojů. Před více než 200 lety bylo údolí, v němž leží Mariánské Lázně, plné bažin a slatin, kolem se rozprostíraly nepropustné lesy. Četné zde vyvěrající prameny odtékaly bez užitku. Jejich léčivé účinky byly známy mnichům tepelského kláštera, kteří nechali provést chemickou analýzu jednotlivých pramenů, vyčistili je a zprovoznili přístupové cesty. Jednotlivé minerální prameny se začaly jímat a užívat k pitné kúře a k minerálním koupelím. Roku 1818 bylo místo prohlášeno veřejným lázeňským městem, začali přijíždět první návštěvníci a sláva lázní se začala šířit do celého světa.
Chemické složení| | Magnesium mg/l
| Kalcium mg/l
| Natrium mg/l
| Hydrogen- karbonát mg/l
| Sulfát mg/l
| Chlorid mg/l
| volný CO2 mg/l
| Mineralizace g/l
|
Rudolfův pramen
| 122 | 233 | 80 | 1.468 | 83 | 32 | 2.444 | 2,16 |
Karolinin pramen
| 110 | 83 | 182 | 877 | 197 | 133 | 2.600 | 1,69 |
Lesní pramen
| 105 | 105 | 710 | 1.724 | 623 | 178 | 2.631 | 3,62 |
Křížový pramen
| 92 | 148 | 2.590 | 2.770 | 2.945 | 858 | 2.896 | 9,60 |
Ferdinandův pramen
| 141 | 200 | 2.870 | 3.050 | 3.173 | 1.121 | 2.510 | 10,81 |
Ambrožův pramen
| 22 | 46 | 57 | 333 | 81 | 20 | 2.420 | 0,63 |
V širším okolí vyvěrá přes sto minerálních pramenů, ve městě samotném kolem čtyřiceti. První jména pramenů uvádí roku 1766 Johann Josef Zauschner: Ambrožův pramen (podle tepelského opata Ambrože), Křížový pramen (podle vytesaného dřevěného kříže, který stál vedle pramene), Rudolfův pramen (podle korunního prince a následníka trůnu Franze Josefa I. - Rudolfa) a Mariin pramen (podle mariánského obrazu, visícího v blízkosti pramene).
Všechny zde vyvěrající léčivé prameny jsou studené kyselky, jejichž teplota kolísá mezi 7 a 10 stupni Celsia. Relativně vysoký je obsah dvojmocného železa (10 - 40 mg/l). Okolnost, že tyto tak rozdílné prameny vyvěrají na malém území, dokonce často těsně vedle sebe, je balneologickou raritou. Výrazná rozdílnost v chemickém složení pramenů umožňuje ovlivnit již samotnou pitnou léčbou celou řadu nemocí různých orgánů. Množství vody ordinované pro pitnou kúru se pohybuje podle diagnózy a stavu pacienta - zpravidla 3/4 litru denně. Minerální prameny se užívají také k inhalacím a minerálním koupelím. Koupele snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce i ledvin, zlepšují prokrvení mozku a dolních končetin.