Parkhotel GOLF Mariánské Lázně

Mariánské Lázně, nejmladší západočeské lázně, se vyznačují krásou prostředí. Údolí, v němž jsou položeny, je otevřeno na jih a chráněno zalesněnými vrchy z ostatních stran. Nadmořská výška 630 metrů, čistý vzduch, klid prostředí a blahodárné ticho lesů vytváří společně charakter Mariánských Lázní.
I když podle historických záznamů byla léčivá moc dnešních přírodních zřídel známa již ve 13. století, byly Mariánské Lázně založeny až počátkem 19.století, a to zásluhou ordináře Dr. Josefa Jana Nehra a opata tepelského kláštera Karla Kašpara Reitenbergera.

Hlavní podíl na rychlém rozvoji města, které vyrostlo na místě neprostupných bažin, měl zahradní architekt Václav Skalník. Po odvodnění celého údolí vznikla ideální urbanistická myšlenka: napřed dotvořit krajinu tak, aby parkové plochy přecházely prolukami v lesní terén a poté vhodně umístit jednotlivé budovy. Kouzlo Mariánských Lázní je společným dílem sadovníka-urbanisty a architekta.

Většina lázeňských budov pochází z 2. poloviny 19. století. Tato doba znamenala nevídaný rozvoj lázeňského města, kdy počet hostů již převyšoval ročně 25 000. K lázeňským hostům patřili významné osobnosti a slavní umělci z celého světa (např. J. W. Goethe, M. Twain, H. Ibsen, F. Liszt, J. Strauss, I. S. Turgeněv, F. Chopin, R. Wagner, C. M. Weber, R. Kipling, T. A. Edison, z našich umělců A. Dvořák, J. Dobrovský, V. Beneš Třebízský a další). K nejčastějším hostům patřil anglický král Eduard VII., který zde v letech 1899 až 1908 pobýval celkem devětkrát.

Pečlivě upravené parky, lázeňské lesy, specifická architektura, bohatý kulturní, sportovní a společenský život - tak lze charakterizovat tento krásný kout naší země, kde z hlubin tryskají léčivé prameny, které dávají tušit perlivou sílu tajemných hloubek Slavkovského lesa.